Dáte-li malému dítěti pastelky a řeknete mu, aby nakreslil domov, zřejmě vás nepřekvapí, když na prázdný papír pár tahy nakreslí domeček se střechou a okny. Když tomu samému člověku položíte ten samý úkol za dvacet let, zřejmě se předtím, než se pustí do díla, bude dlouze zamýšlet.
Jistě, vnímání toho, co je pro nás domovem, jde ruku v ruce s věkem a nabytými zkušenostmi, které jsme posbírali na své cestě životem. Dá se říci, že čím jsme starší, tím si domova stále více vážíme.
Co je tedy pro nás skutečným domovem? Je to něco, co si můžeme osahat, nebo jde spíše o jakýsi pocit, který nelze fyzicky uchopit a dělá nám problém jej přesně definovat?
Pocit vnitřní jistoty
Jakýmsi těžištěm neboli bodem, na kterém se všichni v souvislosti s představou pravého domova shodnou, je pocit jistoty. Pocit, že se můžete vrátit někde, kde se cítíte dobře. Jak ještě poznáte, že jste opravdu doma?
Přečtěte si následujících deset bodů, které vám mohou trochu napovědět:
1) Máte pocit, že se vám nemůže nic stát, cítíte se bezpečně;
2) Můžete si v klidu odpočinout;
3) Nebojíte se svěřit se svými problémy;
4) Vnímáte teplo, které vám servíruje střecha nad hlavou;
5) Jste obklopeni lidmi, jež máte rádi a s nimiž je vám dobře;
6) Nikdo a nic vás neruší;
7) Nestydíte se za to, kým jste a co děláte;
8) Můžete si sem pozvat své přátele a známosti;
9) Víte, že jste někde, kde vás uznávají a mají rádi;
10) Jste tam, kde se nebojíte vyjádřit své emoce
Dost pravděpodobně je toho mnohem více. Každý z nás má svůj subjektivní pocit domova někde jinde, jinak vnímá signály, které nám domov dává. Většina z nás má ovšem ve svém srdci místo, kde ráda vrací. Místo, jež je mu blízké a bez něhož si těžko může svůj život na tomto světě představit.